Aj takto môže vyzerať moderné svedectvo starého muža...

Práve som čítal prepis besedy amerického kozmonauta Eugena Cernana so študentami pražských gymnázií, ktorá sa uskutočnila 19. júna 2008 v pražskom Národnom múzeu. Eugen Cernan, ktorého prarodičia z matkinej strany pochádzali z Čiech a z otcovej zo Slovenska, patrí medzi legendy kozmonautiky - ako člen posádky Gemini 9A bol tretím človekom, ktorý vystúpil do kozmu, ako člen Apolla 10 riadil v rámci generálky letov na Mesiac pristávací modul až do výšky 16 km nad povrch Mesiaca a ako kapitán Apolla 17 bol doteraz posledným človekom, ktorý stál na Mesiaci.

Osobne som bol veľmi milo prekvapený bezprostrednosťou a sviežim duchom, s akým sa Cernan prihováral študentom - a zároveň spontánnosťou, s akou hneď pri jednej z prvých otázok, týkajúcej sa osobných vecí pri lete na Mesiac, vyznal svoju vieru: "...vzal jsem si však i jiné věci. Některé velmi osobní pro moji manželku, pro mě, pro dceru a moje rodiče. Jsem věřící křesťan, katolík, a moje matka měla růženec, který jsem vzal na Měsíc."

Naplno však tému svojej viery rozvinul pri odpovedi na ďalšiu otázku: "Když jste před letem na Měsíc odmítl sundat váš talisman z krku, byl jste zřejmě nucen, abyste jej sundal, ale vy jste odmítl. Jak dalece byste trval na tom ho nesundat, kdyby to bylo nutné. A ještě by mě zajímalo, jestli ho do dneška máte a nosíte."

Eugen Cernan odpovedá: "Vím o čem mluvíte. Je to přívěšek náboženského významu zasvěcený patronovi letectví. Vy jste se určitě dobře připravoval a já vám přečtu, co je tam napsáno: Patronka letectví Panna Maria. Modli se za mě. Měl jsem ho sebou na všech třech vesmírných výpravách. Dvakrát jsem byl ve volném vesmírném prostoru (pozn. blogera: ten prvý výstup z Gemini bol riadne akčný), což se dneska dělá běžně na vesmírné stanici, ale my jsme tehdy nevěděli, jaké to bude. Dvakrát jsem přívěšek vzal na Měsíc, chodil jsem po Měsíci a měl ho kolem krku. Modlil jsem se Otčenáš a zdrávas, než jsme odstartovali z Měsíce. Nebál jsem se, že bych se nevrátil, ale chtěl jsem mít pomoc, jakou jsem mohl získat. Důvod proč nechtěli, abych to měl na sobě, byl ten, že by docházelo k interferencím se všemi těmi měřícími přístroji, biometrikou, která sledovala moje tělo. A abych se správně vyjádřil, často se mě lidé ptají, jestli cesta na Měsíc byla náboženským zážitkem. Na to odpovídám, že nebyla. Vy, mladí, můžete náboženskou zkušenost najít kdekoli doma, v kostele, synagoze, na Měsíci, v kanceláři, to je celkem jedno. Náboženství je lidský výraz, způsob jak uctít Stvořitele. Je jedno, jak tomuto Stvořiteli říkáte, jakým jménem ho nazýváte, ale jedno vám řeknu – je jenom jeden Bůh, který stvořil tento svět a vesmír, protože když jsem stál na Měsíci a viděl jsem, jak úžasně nádherná je planeta Země, viděl jsem jenom malý zlomek tohoto stvoření. Tedy cesta na Měsíc pro mě nebyla náboženským zážitkem, ale určitě to bylo zase víc než jenom nějaký technický zážitek. Byl to zážitek duchovní. Tento přívěšek byla moje cesta jak požádat svého Boha o pomoc na výpravě, kterou jsem považoval za významnou. A možná skutečnost, že dnes po více než 30 letech jsem tady, abych o tom mohl vyprávět, dodává mé víře určitou platnost. Neměl bych se do toho možná tak pouštět, ale ještě jedno vám řeknu. Tento Stvořitel dal každému z nás určitou míru inteligence, určitou míru mentální a tělesné schopnosti, abychom se svým životem naložili tak, jak chceme. Nemyslím, že jsem byl předurčen k tomu, abych se dostal na Měsíc. Vidím to tak, že přišla příležitost a moje volba byla, jestli ji přijmu nebo ne. Nečekejte v životě, až to nějaká vyšší moc zařídí za vás, vy musíte vyjít a vy to musíte udělat."

Záver a posledné jeho slová patrili tiež posolstvu, ktoré presahuje technickú stránku vesmírnych letov: "Já bych chtěl jenom říct, že vám děkuji za to, že jste přišli. Pro mě je to skutečná čest, že tady mohu být s vámi, protože je mi jasné, že mladí lidé mají mnoho daleko lepších věcí na práci, než sedět a poslouchat starého astronauta, který byl na Měsíci. Každý si pamatuje, jak zněla první slova člověka na Měsíci, ale nikdo neví, jak zněla ta poslední. Já je tedy zopakuji a žádám vás, abyste ze mě udělali proroka. Řekl jsem tehdy toto: Teď odcházíme tak jako jsme přišli, dá-li Bůh, my se vrátíme s pokojem a nadějí pro celé lidstvo. Já vás žádám abyste to vzali jako proroctví a uskutečnili tu část, která mluví o tom, že se tam jednou vrátíme. Bůh vám žehnej a děkuji."


Slová človeka, za ktorým stojí jeho život, majú veľkú váhu a dal by Pán, aby s obdivom k Eugenovi Cernanovi ako ku kozmonautovi, ktorý písal vesmírnu históriu, prichádzala u mladých ľudí aj schopnosť prijať Toho, ktorý viedol a vedie jeho kroky životom.

__________
Prepis celej besedy je možné nájsť na astro.cz


Informácie o Peter Šantavý

Obrázok používateľa Peter Šantavý

Krátke info o sebe (nepovinné)

Jeden z tých, ktorí stoja za Christ-Net.Sk...

Creative Commons License
Moje príspevky sú zverejnené pod všeobecnou verziou licencie
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0, ktorá je určená pre slobodné zdieľanie a používanie informácií.

Zobraziť celý profil používateľa

Príspevky na blogu